Když jsem v září přijela do Aberu, nepršelo. Nepršelo prvních čtrnáct dní, pak jeden den mrholilo a pak zase čtrnáct dní nepršelo. Bylo to zvláštní, neočekávané, ale příjemné. Později, když pršet začalo, tak jsme si říkali: „Konečně jako v Anglii.“ A dělali jsme si z toho legraci. Dnes už se nesměje nikdo, ale už se ani nikdo nerozčiluje, už o tom nikdo ani nemluví.
Několik pravidel anglického deště. Když prší, tak fouká. Když fouká, nemá cenu používat deštník, protože se vám bude otáčet semo tamo a maximálně vás ještě víc postříká. Deštník po chvíli přestane fungovat tak jako tak (jo mami, to jsem ti chtěla říct, že ten deštník, co jsi mi dala, už nemám). Když neprší, znamená to, že brzy pršet začne, když prší, znamená to, že jen tak pršet nepřestane. Když je déšť slabý, není dobré nečekat na autobus, protože to přece není tak hrozný, protože síla deště je velmi relativní pojem. Déšť se pojí v zásadě pouze s jedním přídavným jménem a jedním příslovcem: „fucking“ a „again“. V Anglii je dobré používat voděodolnou řasenku i když člověk zrovna nejde plavat, protože i tak může potkat vodu. Hodně vody. I když zrovna neprší, není dobré chodit přes trávník, protože pršelo před chvílí a bahno tam bude tak jako tak. Nehledě na to, že v bílých polobotkách by člověk přes trávník neměl chodit nikdy, že Kačenko…
Když za mnou přijela Lenka na návštěvu, zrovna hodně pršelo (překvapivě). Mně to nezaskočilo, dokonce jsem se úplně divila, jak je z toho zaskočená ona. V Čechách totiž, když prší, tak i pršet přestane, myslím přestane na víc než dvě hodinky. To se tady nestává moc často. Z naplánovaného výletu nakonec sešlo, protože jsme zaspaly a stejně pršelo.
Ještě jedno dešťové pravidlo jsem zapomněla zmínit a to patří k těm nejdůležitějším, nejzásadnějším a taky umožnilo, aby vůbec Lenka něco viděla jinak než skrze rozteklou řasenku. Neprší tu v neděli. Teda, z tohoto pravidla jsou celkem časté výjimky, ale v zásadě platí. Déšť je tu slušně vychovaný a dopřává pracujícím pěkné chvilky volna v den sváteční. Může pršet konstantně celý týden, ale jakmile se minimálně před dvěma osobami zmíníte, že plánujete na neděli piknik, pršet nebude. Bude hezky, bude sluníčko, možná jen trochu větrno.
Možná mi nevěříte, protože u nás je to přesně naopak, ale zamyslete se nad českou povahou (tedy i povahou českého deště), mi si taky nic nepřejem, tak proč by nám měl déšť věnovat slunečné neděle? Jen ať je pěknej slejvák vždycky, když je v plánu cyklo nebo jakýkoli jiný výlet, když zrovna máte jediný den čas okopávat záhonky a když se vám zrovna nechce učit.
Nic přátelé, je sobota večer, venku leje jako z konve a já jdu spát, abych byla ready na zítřejší vycházku;)
Žádné komentáře:
Okomentovat